Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Němci před Mimořádným lidovým soudem v Brně: obraz Němce na stránkách brněnského tisku v letech 1945 - 1947
Pechová, Iva ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
V této práci se zabývala tím, jak byl na stránkách brněnského dobového tisku vytvářen obraz Němce, a to na příkladu osob, souzených u Mimořádného lidového soudu v Brně. Pracovala jsem s deníky z období od skončení II. světové války do konce června 1947, kdy skončila činnost Mimořádných lidových soudů, zřízeních dekretem č. 16/1945 Sb. Zaměřila jsem se na zpravodajství a články, pojednávající o případech těch obviněných, kteří byli německé národnosti již před válkou, nebo ji přijali v průběhu německé okupace. Zajímalo mě jak, na jakých rovinách, jakými jazykovými prostředky je v těchto příspěvcích konstruován obraz Němce. Dále jsem se snažila zjistit, jestli a případně jak mnoho koresponduje tento obraz Němce, konstruovaný v brněnském tisku s obrazem Němce, který je vytvářen v projevech předních politických představitelů Edvarda Beneše, Prokopa Drtiny a Ivana Herbena. V neposlední řadě mě zajímalo, jakou roli mohly hrát Mimořádné lidové soudy v poválečném česko-německém vyrovnání pro tehdejší politické československé elity či veřejnost, jaký byl obraz těchto tribunálů, podávaný na stránkách brněnského tisku a zda je možné na příkladu Mimořádného lidového soudu v Brně odpovědět na otázku, jestli byly Mimořádné lidové soudy pro tehdejší veřejnost součástí vyvrcholení česko-německého souboje.
Němci před Mimořádným lidovým soudem v Brně: obraz Němce na stránkách brněnského tisku v letech 1945 - 1947
Pechová, Iva ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
V této práci se zabývala tím, jak byl na stránkách brněnského dobového tisku vytvářen obraz Němce, a to na příkladu osob, souzených u Mimořádného lidového soudu v Brně. Pracovala jsem s deníky z období od skončení II. světové války do konce června 1947, kdy skončila činnost Mimořádných lidových soudů, zřízeních dekretem č. 16/1945 Sb. Zaměřila jsem se na zpravodajství a články, pojednávající o případech těch obviněných, kteří byli německé národnosti již před válkou, nebo ji přijali v průběhu německé okupace. Zajímalo mě jak, na jakých rovinách, jakými jazykovými prostředky je v těchto příspěvcích konstruován obraz Němce. Dále jsem se snažila zjistit, jestli a případně jak mnoho koresponduje tento obraz Němce, konstruovaný v brněnském tisku s obrazem Němce, který je vytvářen v projevech předních politických představitelů Edvarda Beneše, Prokopa Drtiny a Ivana Herbena. V neposlední řadě mě zajímalo, jakou roli mohly hrát Mimořádné lidové soudy v poválečném česko-německém vyrovnání pro tehdejší politické československé elity či veřejnost, jaký byl obraz těchto tribunálů, podávaný na stránkách brněnského tisku a zda je možné na příkladu Mimořádného lidového soudu v Brně odpovědět na otázku, jestli byly Mimořádné lidové soudy pro tehdejší veřejnost součástí vyvrcholení česko-německého souboje.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.